Zase ten pravěk... :)

Čím dál tím víc mne toto období fascinuje. Jedno odpoledne jsem se znovu pustila  do pravěké keramiky. U tvoření si vždy představuji, jak to na jednu stranu musela být těžká doba, ale na tu druhou i zázračně lehká. Moc bych si přála být zase spojena se zemí, s předky, sedět před svým domem, připravovat keramiku třeba pro celou vesnici. Mít ten čas jen na to a pro to. Pozorovat svoje děti, jak se učí při mé práci. Žádná škola, žádný systém, žádné strašení a příprava na ten těžkej život, ne... jen tady a teď. Být spolu na svém místě u svých předků se svými kořeny... Tak si to představuji a moc ráda bych alespoň kousek této představy implementovala do dnešní uspěchané doby. 

S láskou a úctou
Isill